Možná by bylo dobré začít tím, co se myslí výrazem správné držení těla. Jde o vzpřímený stoj, optimální rozvoj svalstva, jeho přiměřené napětí a přirozené esovité zakřivení páteře.

Vadné držení těla (VDT) se netýká samozřejmě jen dětí, ale i dospělé populace. Mezi nejčastěji vídané poruchy držení těla patří tzv. horní zkřížený syndrom (předsun hlavy, kulatá záda, protrakce ramen), dolní zkřížený syndrom (zvýšená bederní lordóza, vypouklé břicho), nesprávné postavení dolních končetin, valgozita kolenních a hlezenních kloubů dolních končetin, planovalgózní postavení nohou a samozřejmě nesmím zapomenout i na skoliotické držení páteře.

V roce 2016 vyšly výsledky jedné studie v rámci ČR, kdy bylo vyšetřováno přes 5000 dětí v různých věkových skupinách od 5 do 17 let. Výsledků z této studie je velké množství, ale uvedu Vám jen ty pro nás zajímavé.

Třeba, že pravidelně organizovaně sportujících dětí průměrně 4 hodiny týdně je 54%. Samozřejmě výsledky souvisejí s věkem. Nejvíce takto aktivních děti je ve věku 9 let, s věkem se aktivita snižuje a u 17 letých dětí vyšla dokonce už třetina s nulovou sportovní aktivitou.

Průměrná doba strávená u počítače, TV apod. byla 2 hodiny/den, od 1,5 hodiny u pětiletých do 3 hodin u sedmnáctiletých. Více než 3 hodiny denně trávila tímto způsobem 1/3 dětí. No……toto asi nemá cenu komentovat, tehdy ještě nebyl Covid :-D, takže tyto výsledky byly vlastně dost dobrý, akorát to ještě nikdo nevěděl! Dneska by to hlásilo nejspíš error.

VDT bylo zjištěno u 42% dětí a to častěji u chlapců. Opět byly značné rozdíly související s věkem, kdy VDT mělo 27% pětiletých a 45% sedmnáctiletých dětí – hrůza děs. Největší procento dětí mělo horní zkřížený syndrom, kulatá záda a skoliotické držení bylo zaznamenáno u 13% dětí. A teď pozor – u nesportujících dětí byl výskyt VDT o téměř 10% vyšší. Bolesti hlavy měla 1/5 dětí a to hlavně ty děti, které nesportují a tráví více času u PC apod.

A abych nezapomněla – obezita. Při dvacetiletém sledování (1996 – 2016) se obezita zvýšila významně! Nicméně v pětiletém období (2011-2016) zůstala už stabilní – pohybuje se kolem 10%. Děti s nadváhou a obezitou trpí velmi často vysokým krevním tlakem, až pětkrát častěji než u dětí s normální hmotností. U té obezity by mě zajímalo, jak to bude vypadat teď, po Covidové době.

PROČ JE DOBRÉ CVIČIT?

Úprava VDT je určitě na místě. Je potřeba se zaměřit na úpravu svalového napětí, posilovat ochablé svaly a protahovat svaly zkrácené dle vyšetření. Zapojení bráničního dýchání je jednou ze základních kamenů pro správné držení těla obecně. Bránice patří do HSSP (hlubokého stabilizačního systému páteře) a její aktivita vede mnohdy k úpravě svalového napětí i bez potřeby dalších „x“ cviků. Edukace pacienta a aktivní účast jeho samotného na své terapii je nedílnou součástí, bez které ani ten nejlepší terapeut neumí pomoci tak, jak by bylo potřeba.

Druhů cvičení a metod k nápravě držela těla je celá řada od analytických až po metody na neurofyziologickém podkladě. Indikace je velice individuální a nelze ji paušálně nastavit. Je zapotřebí navštívit odborníka, který po podrobném vyšetření zhodnotí správný postup terapie. Jsou případy, kdy je dobré si k aktivní terapii pomoci individuálními korekčními pomůckami. Například tzv. ploché nohy u dětí, které velmi často plochými nejsou, ale jedná se spíše o valgózní postavení hlezenních kloubů, či nesprávné postavení kloubů ve vyšších etážích, jsou v jistých případech indikovány individuální stélky, které mají za úkol oslovit svaly pro lepší fungování dolní končetiny a posléze celého těla. U vadného držení těla je tedy fyzioterapie více než vhodná.